Upřímně řečeno, mne takovýchto věcí neznalého, několik drobností opravdu zaskočilo a nikdy by mne nenapadlo něco takového sjednávat zvlášť. Anebo to alespoň pohlídat.
Tou hlavní věcí jsou zakázané, nebo nepovolené lokality. Tohle chápu a je mi zcela jasné, že mi pojišťovna nezaplatí ani korunu, když si jen na chvilku odskáknu do výběhu hladovými bengálskými tygry. Taktéž i když se budu pohybovat tam, kde je to na hraně. Prostě v nepojištěné lokalitě. Hloupý výraz že. Ale já jej skutečně takto přečetl u jisté společnosti.
Co mne však zaskočilo daleko více a trochu hnulo žlučí je to, že pojišťovny vám zaplatí ošetření úrazu, ale jen do jisté výše. Tím nemyslím výše finanční, ale výše nadmořské. Ne to není vtip, jestliže máte pojištění do tisíce metrů a třeba v Tatrách sebou švihnete výše, než je udáno, tak se i za cenu nebytí koukejte svalit na sjednanou výšku v metrech. Jinak si to hradíte sami a věřte, že to pár šupů nebude. Já jsem byl toho mylného náhledu, že když sebou praštím tak je jedno v jaké nadmořské výšce. Nyní již vím, že to není pravda. V naší zemičce jsou jen tři pojišťovny, které vás pojistí na výše než pět tisíc metrů. Možná jejich více, ale já jsem je nenašel. Takže pokud jste u jiné, musíte si to dojednat sami a nechat samozřejmě zanést do smlouvy. Jinak spláčete nad výdělkem.
Rovněž s vaším případným hledáním horskou službou to je všude jinak, ale toto opět jakž takž chápu. Jen mne zarazilo, že některé pojišťovny vám vyhledání horskou službou zaplatí pouze, jste-li v ohrožení života nebo jen jste-li zraněni. Zajímal by mne jiný důvod, proč bych si měl volat na asistenta, nebo přímo na horskou službu. Jako že by jen tak z plezíru?
Jinak je vcelku samozřejmostí, že musíte dodržovat podmínky stanovené v pojistné smlouvě, kde je to již většinou nastavené, že se nesmíte pohybovat tam a tam a nesmíte porušovat podmínky smlouvy a to úmyslně, či neúmyslně.
Nezařazené